Na Dolinách 16

Z taxíku jsem zamířil rovnou k moderní prosklené budově, nečekal na něj, prostě jsem věděl, že půjde za mnou a o to šlo. Zcela nepřekvapivě bylo cestou ticho a já se nesnažil o zdvořilostní konverzaci, popravdě jsem si cenil toho, že nemá zájem z toho dělat nic víc, než o co tu ve skutečnosti šlo. Byly večery, kdy jsem se musel jen falešně přetvařovat, pronášet ty laciné hlášky, stupidně se chichotat a dělat tu hloupou třináctku, co je vlhá z toho, žes vyhrál extraligovej pohár. Bylo s podivem kolik z těhle cviček má nízký sebevědomí a potřebujou si ho zvedat právě tímhle vlezlým způsobem, ale můj společník byl jiný. Ten jeho pohled, byl naprosto klidný, sledoval mě s očekáváním, ale zároveň s naprostou lhostejností, upřímně mě na jednu stranu znervózňoval ten jeho pohled, který mi rozhodně nedával tu sebejistotu, jakou jsem vyzařoval, ale překvapivě ta jistá znuděná část mě to vítala a co si budeme, byl s tím chladným, odtažitým způsobem zatraceně sexy! Znovu jsem se na jeho jméno už nezeptal, pochopil, co jeho mlčení má znamenat, rozhodně to nebylo něco, bez čeho bych nemohl žít. Nad ránem bych ho tak jako tak zapomněl, tak proč se stresovat. 
Vstoupil jsem do chodby, přivolal výtah, počkal až má společnost také nastoupí a zmáčkl poslední patro. Možná jsem se na něj měl vrhnout tak, jak se obvykle na mě vrhali mé doprovody hned jak se ozvalo cinknutí, ale já se k němu jen otočil zády a zcela nepokrytě si prohlédl svůj odraz v zrcadlové stěně. Nedal jsem nijak najevo, jestli jsem s tím, co jsem viděl, spokojen nebo ne, prostě jsem si jen chvíli prohlížel svou tvář, než jsem pohled přesunul a v zrcadle si začal prohlížet jeho. Když stál za mnou, byl rozdíl v našich výškách i celkově postavách o to markantnější a já se přistihl, jak přejíždím tím lačným pohledem po těch rukách vražených v kapsách a prvně za dlouhou dobu jsem se přistihl, jak přemýšlím nad tím, že chci, aby si mě v tom výtahu vzal. "Je to celé o něm..?" 
Konečně jsem se otočil a stanul mu tváří tvář. Výtah byl malý a naše těla dělil jen úzký prostor, protože on se svou mohutnou postavou doslova vyplňoval kovový kvádr kolem nás. Zvedl jsem oči a zahleděl se do těch jeho, v mém pohledu nebyla výčitka, jenom zvědavost. "Chtěl jsi ho naštvat..?" neupřesňoval jsem, o kom mluvím, ale to jsem ani nemusel, věděl jsem, že pochopí, o jaké osobě s vražedným pohledem mluvím, protože ten ostrý pohled jsem cítil v zádech celou cestu z baru. Nebylo to tak, že bych potřeboval znát detaily, že bych chtěl rozebírat jaklý druh vztahu spolu vlastně mají, že bych cítil vinu, že jsem ho tak okatě balil přímo před klukem, který ho tak očividně chtěl. Ne, nebylo to ani jedno z toho. Byl jsem prostě zase jenom sobeckej sráč, kterej v první řadě myslel na sebe. Udělal jsem k němu krok, ocitl se tak blízko jeho těla, zvedl ruku a s naprostou samozřejmostí vnikl pod jeho mikinu. Jeho tělo bylo horké a mě vzrušovalo, jak jsem pod bříšky prstů cítil každý ten pevný sval. Naklonil jsem se ještě blíž a rty se sotva patrně dotkl jeho krku. "Nebo za to můžu já..?" jazykem jsem líně přešel po jeho hrdle, vlhkými polibky pokračoval až k lemu mikiny, kde jsem citlivou kůži vzal mezi zuby a drze zkousl. Nevím, bavilo mě to prostě a vzrušovalo, že o něm nic nevím, že nic neříká, že ten pohled mi nedává tu jistotu, na kterou jsem byl zvyklý, že z něj necítím ten laciný chtíč a možná, sakra nejspíš jsem to z něj prostě jenom sobecky chtěl dostat, chtěl to slyšet, chtěl vědět, že jde o mě, protože jsem prostě byl rozmazlenej spratek, co byl zvyklej dostat to nejlepší. Moje ruka se pomalu přesouvala po jeho břiše, ukazováčkem jsem provokativně zajel za okraj jeho džínů, ale v tu chvíli se ozvalo cinknutí a já od něj s naprostým klidem a slabým úšklebkem poodstoupil. 
"Pojď dál.." 

Nijak jsem se nevyjadřoval když jsem si po vystoupení z taxíku prohlížel vysokou skleněnou budovu, která rozhodně nebyla to, co jsem si myslel. Čekal jsem nějakou polorozpadlou garsonku, sakra, nejspíš bych se nedivil ani pokojíku u rodičů, protože co si budeme, sice jsem se tvářil jako velký hokejista, ale i já sám ještě pořád částečně trčel u našich, zatímco on.. I já ve výtahu pozoroval jeho tvář, která mě nepřestávala fascinovat. Možná jsem čekal nějaké hry, čekal alespoň náznak nějakého toho svádění na které jsem byl zvyklý, ale zdálo se, že nejspíš on čeká na to samé. Na ten první krok, na to, na co jsme oba čekali a co tak jasně viselo ve vzduchu, když jsem se v zrcadle střetl s tím tmavým pohledem, který jsem následoval i ve chvíli, kdy se ke mě otočil. Díval jsem se na něj svrchu, poslouchal jeho slova a nemohl si hrát na to, že by mě nechávala dokonale chladným nebo nečitelným. Ale nechal jsem ho, nechal, nijak ho neodstrkoval, ne, když se jeho rty dotkly mého krku zatímco jeho ruce tak sebejistě jezdily po mém těle. Možná bych ho odstrčil, přišpendlil k té zdi za ním a konečně si vzal to, co jsem chtěl už od chvíle, kdy se ke mě v baru naklonil, ale výtah se otevřel a já mu jen opětoval ten úšklebek, co se usídlil na těch provokativních rtech. Vešel jsem do bytu, moc se nerozhlížel, ačkoliv ano, ten luxus se kterým byl byt vybaven mě donutil přemýšlet co a kdo byl zač, i ten ve mě probudil jistou zvědavost. Ale nebyl jsem tu proto, abych obdivoval naleštěné podlahy a drahé vybavení, ale jen proto, abych ukojil to, co se mi tak ochotně nabízelo. Ale nepospíchal jsem, já možná byl netrpělivý, ale uměl jsem hrát i ty dlouhé hry, ne že ne. Snad i proto jsem si ho nevzal hned v chodbě, jak by se v těch laciných filmech nejspíš předpokládalo, ale namísto toho ho následoval do rozlehlé kuchyně. Až tam jsem překonal tu vzdálenost, co nás od sebe dělila, když jsem jeho tělo zády přišpendlil ke světlé lince, opřel se o ni rukama z každé strany a zabránil mu tak v jakémkoliv dalším pohybu. Rozhodně ne úniku, ani jsem nečekal, že by z téhle pozice chtěl utéct. Nebo? Propátrával jsem jeho tvář. Má ruka se zvedla, zcela drze a okázale, když jsem dlaň položil na ten útlý krk a přiblížil jeho tvář k té mé. Takhle zblízka vypadala snad ještě lépe. "Baví mě ho rozčilovat, je to taková naše malá hra. Ale původně jsem to v plánu neměl.." Pokrčil jsem rameny, rozhodně jsem mu nehodlal lhát a vysvětlovat, že mám teď oči jen pro něj. I když by to v tuhle chvíli byla pravda. Ukazováčkem jsem mu nadzvedl bradu a donutil ho hlavu trochu víc zaklonit zatímco jsem palcem přejel po jeho rtech. "Řekněme, že mě nebaví laciné krávy s předstíraným zájmem, ale ty.." Pohledem jsem sjel z jeho očí na jeho rty, zatímco jsem vklínil koleno mezi jeho nohy a donutil ho je jen víc roztáhnout. "Ty mě bavíš. Líbí se mi tvoje sebevědomí a chci vědět, co všechno s tím roztomilým obličejem a pevným pozadím dokážeš.." Nijak jsem ho nepouštěl ze svého pevného sevření, zatímco jsem roztáhl rty v provokující úsměv. Protože jo, nelhal jsem, bavil mě, bavil, přitahoval každým pohledem a já to chtěl sobecky všechno. Naprosto všechno, představoval si tu tvář, co bude vzdychat a nedokázal zakrýt to vzrušení, co mnou projelo a co se tak jasně začalo dožadovat pozornosti. "Tak mi to ukaž, ať nejsem výběrem zklamaný.." Další samolibý úšklebek. Naklonil jsem se k jeho uchu, ale znovu se oddálil, jen proto, abych se znovu přiblížil k jeho rtům a chtěl si vynutit drsný polibek.

Byl jsem zmatený těmi protichůdnými pocity, které ve mě jeho slova vyvolala, protože to nebylo to, co jsem chtěl slyšet, ale zároveň se mi líbilo s jakým stoickým klidem to všechno přiznal, nestyděl se za to, nehrál se mnou žádné hry a to bylo něco, co mě jednoznačně přitahovalo. Neřekl to, co jsem chtěl slyšet a stejně mnou projelo vzrušení a já se jen líně ušklíbl, mm, líbil se mi, hodně se mi líbil! Nebránil jsem se, nechal ho mě přitisknout k lince, zvednout mi hlavu, vklínit koleno mezi má stehna, nechal a jen čekal, pozoroval ho s tím zvědavým výrazem, protože on nebyl jako nikdo, s kým jsem obvykle rozehrával tyhle hry. Netoužil po laciném sténání, nechtěl slyšet, jaký je borec, nesliboval mi společný život, nevychloubal se jachtami a drahými hodinkami. A já se přistihl, jak tomu propadám, já že měl sebevědomí? Sakra viděl ses v zrcadle? Byl sráč a nebál se to přiznat a upřímně to bylo nejspíš to, co mě k němu tak neobyčejně táhlo. 
Pousmál jsem se a moje ruka se s naprostou samozřejmostí usídlila v jeho rozkroku, kde jsem otevřenou dlaní přejel po vystouplé vyboulenině. Ten nevinný pohled se znovu zvedl k jeho tváři a já se jen škodolibě pousmál. "Zklamaný..? Nezdá se mi, že bys byl zklamaný a to jsem ještě neudělal vůbec nic.." měl pravdu, já rozhodně nebyl někdo, kdo by o sobě pochyboval, rozhodně ne v tomhle. Mou postelí jich prošlo až moc na to, abych se mohl tvářit jako neviňátko, ačkoliv jsem to ani neměl v plánu. Nestyděl jsem se za to a věděl, že tebe to stejně vzrušuje. Naklonil se ke mě blíž, věděl jsem, co chce udělat, díval se mu u toho vyzývavě do očí, ale v poslední chvíli, kdy se jeho rty téměř dotkly těch mých, jsem hlavu pootočil a uhnul. Jemným, ale důrazným tlakem na jeho hrudník jsem ho donutil ode mě odstoupit a pustit mě, ačkoliv sakra, doufám, že mě za ten krk chytíš znovu!
"Mmmm půjdu si dát sprchu." oznámil jsem, aniž bych od něj odtrhl pohled a ušklíbl se. Možná jsem byl princezna, co u toho hodlala vonět drahým mýdlem, ale nalijme si čistého vína, v mém pohledu se už dávno odráželo, že mám něco v plánu. Vzal jsem za okraj svého tričko a líně ho ze sebe stáhl, nechal dopadnout na podlahu ke svým nohám a svůj pohled přetočil s tím jemným úšklebkem přímo k němu. Stál jsem před ním v tom naprosto jasném gestu a doslova ho nechal, ať si to dobře prohlédne. Protože představa toho mohutného těla, po kterém kloužou kapky vody..? Mmm, řekněme, že co se týče mého mužství, ani to v tu chvíli zklamané nebylo. "Přidáš se..?"
Nečekal jsem na odpověď, prostě jsem ho obešel a vydal se do útrob bytu, cestou si pomalu vysvlékl pásek a upustil v chodbě, dráždivě pomalu ze sebe stáhnul těsné džíny, nechal je před dveřmi do koupelny, kde jsem s tím vyzývavým výrazem zmizel a bez zábran se zde zbavil i posledního kousku oblečení. Bez zjevného zájmu o něj jsem jednoduše vešel do prostorného koutu, záměrně nechal dveře otevřené a pustil na sebe ze sprchy teplou vodu. Vnímal jsem, jak se velké kapky svážejí po záhybech mého těla, než jsem se znovu neotočil do místnosti, jen abych znovu vyhledal jeho pohled. Rukama jsem vjel do svých vlasů a stáhl je dozadu. Stud mě zjevně netrápil, když jsem k němu udělal ten krok, zahákl prsty o jeho tričko a vtáhnul ho k sobě pod teplou vodu beze snahy mu to oblečení nejdřív sundat. Snad neplánoval odejít tak rychle, protože já si s ním hodlal nějakou dobu pohrát. 
Sledoval jsem, jak se mu mokré tričko lepí na hrudník a obnažuje jednotlivé svaly, damn, musel jsem si olíznout rty, protože ten pohled byl ještě mnohem lepší, než jsem si představoval. Můj společník byl rozhodně top třída a já k němu teď zvedl pohled a jeho velké ruce si položil na ten zadek, který se mu tak očividně zamlouval. Protože sorry, jestli ten první krok neuděláš ty, já klidně!

Jen jsem zavrtěl hlavou, když uhnul tváří před mými rty a ještě mě od sebe odstrčil. Nevadilo mi to, nevadilo, protože to možná teď oddálil, ale pravdou bylo a zůstávalo, že kdybych chtěl, dostanu to. A že já to chtěl a hodně. Ochutnat to všechno, vzít si to všechno, kousek po kousku, vnímat každý centimetr té hladké alabastrové kůže, které mi zatím dal okusit jen tak zoufale málo a já ji jen propátrával pohledem ve kterém bylo všechno. Sledoval to pevné vypracované tělo, než jsem si prstem přejel po rtech a pozvedl koutek úst v tom úsměvu, který znamenal, že tohle svádění má jistou úroveň a ta úroveň mě baví. Že to není jen o tom strhat z něj hladově oblečení, vzít si to a odejít. Ale že by to mohlo být jen o kousek zajímavější. Zůstal jsem pořád stát ve stejné pozici, ale pohledem u dávno doprovázel jeho v tom odchodu, zatímco se zbavoval dalších zbytků oblečení. Skutečně, možná jsem mohl tvrdohlavě čekat, nepodlehnout mu, ale věděl to, stejně dobře jako já, že za ním prostě nadrženě půjdu, protože sakra, kdo by tomuhle divadlu řekl ne? A tak jsem se jen o pár chvilek po něm objevil v koupelně, abych si s tím intezivně upřeným pohledem užíval tu show. Sledoval ty kapky vody razící si cestu skrz to drobné, ale pevné tělo, jak si tím naprosto šíleně sexy gestem hodil ty vlasy dozadu a já cítil to žádostivé tepání v rozkroku, které mě rozhodně nenechalo chladným. Ne, věděl jsem, že zklamaný nebudu. Nebudu, protože jsem neměl co dočinění s krávou, co chce si jen odškrtnout sex s hokejistou, ale s někým, kdo ví, co chce, ví, jak u toho vypadá a jak tohle všechno skončí. A já to chtěl. Sakra, jak já ho chtěl! Hltal jsem pohledem každý centimetr, to všechno, co mi ukazoval, bloudil jsem pohledem tam, kde by nevinné školačky klopily oči, ale já si naopak užíval pohled na to, že ani jeho to nenechává chladným. Snad i proto jsem se nebránil když jsem se s lehkým úšklebkem nechal vtáhnout pod horkou vodu. Ignoroval oblečení, ignoroval horkou vodu, šlo mi už jen o jedno. Dostal mě přesně tam, kam chtěl, když jsem v rukou stiskl ten zadek, kam s naprostou jistotou umístil mé dlaně a já se nenechal moc dlouho pobízet. Ne, přimhouřil jsem oči, protože jsem věděl, že možná jsem se tvářil, že mě to nechává chladným, ale opak byl pravdou. Byl, když jsem sjel dlaněmi po jeho pozadí až jsem si ho vyhodil do náruče a prudce ho opřel zády o ty naleštěné kachličky. Nechtěl jsem už čekat, nechtěl, chtěl jsem to všechno, aby mi ukázal to všechno, co tohle dokonalé pozadí umí. Zvedl jsem pohled k tomu obličeji a těm pronikavým očím, sklonil se k jeho krku a jazykem kopíroval vlkhou cestičku kapek vody, co se svážely dolů, po klíční kosti, na odhalený hrudník a znovu nahoru. Kousnout ho do přechodu ramena a krku a nedočkavými kousanci pokračovat až k jeho hrdlu.
"Hmm. Ta show nebyla špatná, ukážeš mi víc?" Znovu jsem se lehce ušklíbl, zatímco jsem mezi zuby skousnul tu jemnou kůži, abych postižené místo znovu ochutnal rty. Zvedl jsem k němu vyzývavý pohled, když jsem jednu ruku přesunul na zip od vlastních kalhot, abych osvobodil své vlastní plně vztyčené mužství z těch už fakt hodně těsných kalhot a dráždivě s ním přejel po jeho pozadí. Nepotřeboval jsem se s ním líbat, nepotřeboval a přesto jsem k němu zvedl pohled a sledoval jeho obličej, ty kapky vody, fuck, jak moc jsem ho mohl chtít? Živočišně, žádostivě, tak jsem dlouho už nikoho jen tak nechtěl. Možná jsem chtěl chytit ta drzá ústa, vynutit si do nich vstup a prostě si vzít to, co jsem chtěl, ale namísto toho jsem se jen ušklíbl a zas a znovu dráždivě přejížděl penisem u jeho vstupu, než jsem mu prostě roztáhl půlky a bez okolků přirazil do toho horkého úzkého těla. S hlavou nakloněnou na stranu jsem pozoroval jeho výraz, protože jsem chtěl vidět všechno, naprosto všechno.

Nepotlačoval jsem ten samolibý výraz, když mě zvedl ze země a opřel o ty kachličky, zatímco já mu s naprostou samozřejmostí obmotal nohy kolem pasu. Bylo to sexy, sakra, líbilo se mi, jak snadné to pro něj bylo, jak na sobě nedal znát žádnou námahu, ty jeho zaťaté svaly na pažích, fuck, vzrušovalo mě to, přesně ta chvíle, kdy se jen přestal dívat a prostě tomu propadl. Bylo jedno, jestli ses tvářil jako největší badass, byla jedna část tvého těla, která tě prvoplánově prozrazovala a ta mě teď právě tlačila do zadku a já se jen vítězoslavně ušklíbl, protože jo, prostě jsem byl arogantní sráč, kterýho těšilo, že v tý hlavě už nemáš toho malýho hnědovláska, ale ve tvých očích se odrážela jediná věc, dokázal ses dívat a soutředit jenom na mě a možná to ze mě dělalo namyšlenýho sobce, ale bylo mi to u prdele, protože přesně tohle mě dostávalo do kolen. Ten pohled, surový chtíč, když zmizela všechna ta stoická trpělivost a já věděl, že jsem ho dostal na plné čáře. Jak sladký pocit.. 
Přivřel jsem oči, když mě líbal na krku, když jsem na svém hrdle cítil jeho zuby a kousnul se do rtu, vzrušeně, nedočkavě, možná s úmyslem ještě chvilku si vychutnat to vítězství, než mu začnu toužebně sténat do ucha a nebude na tom nic předstíraného, protože nejen, že dobře vypadal, jeho pevné ruce moc dobře věděly, co mají dělat. 
Vnímal jsem jeho blízkost, to jak ke mě několikrát zvedl pohled, jak jsme se navzájem přeměřovali pohledem a já věděl, co znamená, co chce, ale ještě jsem mu to všechno dát nechtěl, ještě pořád jsem měl tu hravou, provokující náladu, když mi odpovídal tím nejjednodušším způsobem vzrušených pradávných pudů. Sklonil jsem hlavu, snad to vypadalo, že se ho chystám políbit, byl jsem u jeho rtů tak blízko, vnímal jeho dech, kapky vody, které se po mém obličeji svážely a dopadaly na ten jeho, na ty rty, které jsem toužil ochutnat, i když to odporovalo mým zásadám. Téměř jsem se jich dotýkal, když jsem se škodolibě ušklíbl a jen do nich tiše zašeptal: "Ukážu ti, co budeš chtít.. ale nejdřív mi to dáš, dáš mi to všechno." 
Vjel jsem mu rukou do mokrých vlasů, sakra, v tom mokrém oblečení a s mokrými vlasy byl tak sexy, až to bylo směšné! Olízl jsem si spodní ret a lehce nespokojeně nakrčil nos, když mě znovu jen dráždil, aniž by to dokončil, aniž by mi dal to, po čem mé tělo prahlo a s čím jsem se k němu tak vyzývavě vinul, protože tak sakra, ošukáš mě už?! Nejspíš bych se zamračil, zamračil a poručil si, aby už ho tam sakra vrazil, když to skutečně poměrně neomaleně udělal a já v tom nejprimitivnějším gestu zaklonil hlavu a slastně zasténal, obmotal mu obě ruce kolem ramen, jen abych ho mohl pevněji obejmout, protože mnou projela vlna vzrušení a touhy. No do prdele, tak hluboko! Zvrátil jsem hlavu znovu dopředu, jen abych se střetl s tím pohledem a ukázal mu to všechno, přivřené oči plné chtíče, zakalené touhou a rozkoší, pootevřené rty, které chtěly prosit o víc a sténat jeho jméno znovu a znovu, neskrýval jsem nic z toho, co jsem cítil, protože fuck, to ani nešlo! Přejel jsem nehty po těch rozložitých zádech, zapřel se proti jeho tělu jen proto, abych mu dal jasně najevo, co chci, a kdyby mu to náhodou nedošlo, tím samolibým hlasem rozmazleného spratka, který je zvyklý dostat cokoliv, jsem mu také neopomněl nadiktovat své podmínky rovnou do ucha, které jsem nejprve tvrdě zkousl mezi zuby a následně po tom místečku přešel jazykem. "Tak už mi to zatraceně udělej a udělej mi to tvrdě a hluboko.."  

Fuck. Na to asi nešlo říct nic jiného, když jsem sledoval toho sladkého tmavovláska, který se ke mě vinul tím nejerotičtějším způsobem, jaký jsem kdy zažil, jeho tělo, všechny ty trhavé nádechy, všechna ta horkost a blízkost a já věděl, že přestávám myslet, přestávám se kontrolovat a chci si ho prostě vzít. Rychle, nenasytně, tvrdě a hlavně okamžitě. sledoval jeho rty, když se do nich kousal, sledoval je stále, i ve chvíli, kdy se ke mě sklonil a já očekával všechno, jen ne ta slova, ta drzá, provokující slova, kterým si podepsal víc než jen tenhle okamžik. Protože já mu to hodlal dát, hodlal, ale ten hlas, který věděl, že to dostane. Ta drzost v jeho očích, co mě dováděla k šílenství, protože jsem věděl, že prohrávám. Že mu sakra dávám všechno, co chce, všechno, co chtěl, od okamžiku, kdy si mě dovedl do tohohle bytu a já mu už od té chvíle nedokázal odolat. Kdo by tomuhle asi taky odolal? Líbilo se mi to sebevědomí, ta jistota, se kterou mluvil, se kterou provokoval a pozoroval mě, to temno, co se mu odráželo v očích, ten drzý úšklebek na těch rtech, které jsem si hodlal, chtěl a musel přivlastnit. Sakra, já chtěl zjistit, co všechno dokáže, protože si možná myslel, že si to všechno vezmu, ale já sem nepřišel ukojit svůj chtíč během těhle pár krátkých chvil. Ne, sladký cizinče, já si tě hodlám vzít celého, kousek po kousku, ne jednou, ne dvakrát, ale tolikrát, kolikrát budu tuhle noc chtít. Věděl jsem, že mi to dá, čišelo mu to z očí, z gest, z těch pootevřených rtů ke kterým jsem se stejně jako předtím on sklonil nebezpečně blízko, ale ani já tuhle naši malou hru ještě nehodlal ukončit. Ne, když mi tím panovačným hlasem doslova přikázal, ať ho ošukám. Nejspíš bych ztratil kontrolu, nejspíš bych skutečně udělal všechno, co chce, protože přeci jenom, nedělal jsem to od okamžiku, co jsem sem vešel? Ale nevěděl, že možná kvůli němu ztrácím hlavu, kontrolu, přestávám myslet z jeho vůně, toho horkého úzkého těla.. ale přesto všechno, byl tohle jen sladký mučivě bolestný začátek. Nenechal jsem se přemlouvat, když jsem znovu přirazil, tvrdě, hluboko, vychutnával si ten pohled zakalený rozkoší, to vítězství, které si jistojistě myslel, že získal, když jsem z něj vyklouzl a udělal to znovu. Znovu a znovu, když jsem s hlavou nakloněnou na stranu sledoval a chtěl, aby prosil o víc. Ale to bude prosit, celou dlouhou noc. Stálo mě to hodně sebeovládání, hodně kontroly, ale já byl stejný rozmazlený hovado, co chtělo vítězství pro sebe, protože jsem byl zasranej sólista a neprohrával jsem snadno. A snad i proto jsem mu věnoval ten arogantní úsměv a potom z něj vyklouzl a ne, nepřirazil jsem zpátky, jak by nejspíš očekával, když jsem se odlepil od kachliček, ignoroval frustraci nebo nadávky, které by se mu možná mohly linout z těch sladkých úst, ruce mu umístil pod to naprosto perfektní pozadí a prostě a jednoduše sprcháč opustil. Bylo mi to fuk, když jsem s tmavovláskem zamířil do jedné z místností hned vedle koupelny a kupodivu to vypadalo na jednu z několika ložnic. Sedl jsem si do toho saténového povlečení, stáhnul mokré kalhoty níž, aniž bych ho pořád ještě stahoval ze svého klína, kde se moje mužství žádostivě třelo o všechny ty jistě velmi citlivé partie. A nejspíš by protestoval, ale já se jen znovu ušklíbl a než vypustí z těch úst něco jistě velmi jízlivého, byl jsem to já, kdo do dlaně chytil jeho bradu a zcela nekompromisně si ji přitáhl těsně ke svému obličeji.
"Popros a možná ti skutečně dám všechno.." Ne, z tváře mi ten samolibý vítězný úsměv nezmizel, ačkoliv jsem věděl, že pozice, do které jsem ho posadil měla výhody jen na jeho straně. Mohl si udávat mučivé tempo, mohl si to oddalovat, ale já věděl, že to neudělá. Ne, když to chtěl přece hned, tvrdě a hluboko. Ale nevěděl, s čím si hraje, když mi ta zrádná ústa dávala rozkazy, které jsem nechtěl slyšet, motala hry, do kterých jsem se nechtěl dostat. Protože když už jsem se rozhodl si tě vzít, udělám to a udělám to po svém. Palcem jsem přejížděl po jeho tváři, po těch rtech, kterým jsem nedal šanci uniknout, když jsem druhou rukou přejel po linii jeho páteře, vjel mu rukou do vlasů a přitáhl si jeho tvář ještě blíž, do toho polibku, který mu nedal šanci uniknout. Líbal jsem ho dravě, naprosto bezcitně, tvrdě, hladově, protože jsem si ho chtěl podmanit celého, vědět, že bude sténat a vzdychat a chtít víc a už jen to pomyšlení způsobilo až bolestné tepání v tom naprosto tvrdém mužství, které se dožadovalo upřené pozornosti. Pustil jsem ho, díval se do těch jeho očí a tiše ho vyzval. Neříkal jsi, že mi ukážeš, co budu chtít? Tak do toho.

Moc si z těch tátovejch sraček, který mlel snad u každýho zápasu, na kterej nás s Tadeášem tahal, nepamatuju, ale jedna mi uvízla v hlavě dostatečně dlouho, aby se mi vybavila právě teď, teď v tenhle okamžik - zápas jsi nevyhrál, dokud se nepíská konec. Dokud se hraje, neztrácej ostražitost, i když vyhráváš. Proč..? Protože já svou ostražitost ztratil a vývoj zápasu se překlopil během vteřiny. Alespoň v něčem měl ten starej ochlasta pravdu.. 
Nevím, asi jsem byl zvyklej a všechny ty kopačky, hokejky, sugar daddy, všechny ty vymatlaný gumy, který jsem si dokázal během minuty obmotat kolem prstu a pak už šlo všechno stejně, všechno podle předem daného scénáře, který sobecky vedl k vlastnímu uspokojení, ale tahle hokejka mě dokázala kompletně vyhodit ze sedla, aniž bych na to dokázal zareagovat. Možná proto jsem vážně vypadl z role a zavrčel těch pár sprostých slov, když mi dával přesně to, co jsem chtěl, když jsem byl jen krůček od vyvrcholení a on přestal! Přestal a znovu nepřirazil a já se zmohl jen na frustrované zavrčení, jen na ten ostrý pohled, když mě odlepil od kachliček a mě nezbylo nic jiného než se ho pevně chytnou, překvapeně zamrkat, když bez jakéhokoliv upozornění vyšel z místnosti a prostě si to nakráčel rovnou do mojí ložnice, na to posvátné místo, kam jsem si teda tyhle jednorázovky rozhodně netahal! Ne, tahle situace se mi nelíbila, nelíbila, protože jsem cítil, že nad ní nemám absolutně žádnou kontrolu. Z nějakého důvodu si dělal, co chtěl a možná to zní směšně, ale na to jsem fakt nebyl zvyklý! Jak jako popros, co jsem sakra, pes?! Chytil mou bradu a já se zamračil, v mé tváři se zračila ta nepoddajnost, neuměl jsem zakrýt tu nespokojenost a samozřejmě jsem se mu pokusil vytrhnout, ale zjevně s tím počítal, když mě držel pevně a vynutil si ten polibek. Protože já se nelíbal a rozhodně ne v situaci, kdy mi dával jasně najevo, že to chce po svém. Tak proč jsem mu ho oplácel? Proč jsem cítil to šílené mravenčení snad v každé části svého těla, když si vynucoval ty tvrdé polibky a já ztrácel tu bojovnost, ztrácel tu odtažitost a prostě mu vycházel vstříc, nechal ho, nechal, ať si krade jeden polibek za druhým, protože mi stávaly chloupky na těle z toho, jak mě pevně držel a nedal mi možnost uniknout. Fuck, sráč jeden namyšlenej, co si o sobě sakra myslí?! Pustil mě, cítil jsem na svých rtech ty jeho, proč jsem se na něj do hajzlu díval tím omámeným pohledem, který mu jasně dával najevo, že chci, aby to udělal znovu?! Zavřel jsem pootevřená ústa a naštvaně přimhouřil oči, když se ušklíbl a jen mě němě vybídl, ať pokračuju. To jako vážně, vážně si myslí, že to nechám jen tak? Měl jsi to dodělat v té koupelně a pak bych ti možná ukázal víc! Možná.. možná.. sakra, co si to nalhávám? Kypěl ve mě vztek a mísil se se vší tou touhou a bolestným pnutím v rozkroku, který se dožadoval pozornosti, když mě nechal takový kousek od vrcholu a já věděl, věděl jsem, že i když mi všechna má hrdost velela se zvednout a dát mu to pořádně sežrat, ve skutečnosti jsem v sobě měl to něco temného a posedlého, společného všem Pokorným, to něco, co z nás dělalo posedlé šílence, kteří neuměli, prostě neuměli prohrávat. Takže i když jsem si uvědomoval, co je ta racionální odpověď, nepřicházela v úvahu. A ty budeš litovat, to si pamatuj! 
"Poprosit..?" v těch přimhouřených očích se odrážela temnota protkaná ledovým pobavením. Rty jsem roztáhl do zlověstného úšklebku, když jsem zatlačil na jeho hrudník a donutil ho si lehnout na záda, zatímco jsem se sám na všech čtyřech sklonil k němu, nechal ruce vedle jeho hlavu a dal mu to, dal mu ten pohled, kdy jsem se jen ledabyle prohnul, svým mužstvím se otíral o to jeho, zatímco jsem si pomalu, provokativně olízl rty. Rukou jsem zabloudil dolů a navedl jeho chloubu znovu do sebe. "Leda ve snu.." 
Pomalu jsem se prohnul, detailně, dráždivě nechal jeho mužství proniknout do svého těla, skloněný tak blízko k jeho tváři, takže se můj dech odrážel od jeho kůže, ale tentokrát jsem se nekrotil, neukazoval mu tu lacinou masku, když jsem se rty otřel o ty jeho a chraplavě mu zasténal přímo do nich, když se do mě dostal až na doraz. Zůstal jsem tak, přivřel oči a jen si to vychutnával, ten pocit, to napětí, to vydráždění na maximum, než jsem se tím svůdným prohnutím znovu pohnul, nechal ho ze sebe vyklouznout a znovu ho navedl do sebe, jen abych se konečně narovnal, zapřel se dlaněmi o jeho hrudník a dosedl. Drze a provokativně roztáhl nohy, zapřel se patami o pelest a znovu se nadzvedl, fuck, stiskl jsem si mezi zuby spodní ret, protože tou polohou jsem mu nejen ukazoval doslova naprosto všechno a samozřejmě chtěl, aby se pořádně díval, ale taky do mě pronikal pod úhlem, který dráždil snad každý citlivý bod. A že jsem teď byl citlivější než kdy předtím snad nemusím říkat. Znovu a znovu jsem dosedal na jeho chloubu, sklonil ten zvrhlý pohled a díval se na něj, když jsem zvedl ruku, přešel si palcem po rty stejně, jako to před chvílí udělal on, ale já prsty zabloudil i do svých úst a pak vlhkými špičkami dráždivě sjížděl po svém těle níž, níž, než jsem vzal do rukou své vlastní mužství a začal ho zpracovávat v tempu přírazů, protože jo, byl jsem vzrušený a nadržený a jestli chtěl divadlo? No, tak se dívej pořádně!