Silvercup Studios

Ukázal jsem na dalšího nabouchaného bodyguarda svou zalaminovanou kartičku, která mi propůjčovala vzletnou hodnost asistent produkce a se svým kelímkem od Starbucku a pilotkách na nose jsem zamířil obrovskou halou směrem k místům, kde se z ničeho nic vynořil úplně nový svět, dokonale vybavené místnosti, oplocené armádou kamer a kabelů, které připomínaly domeček pro panenky. Pousmál jsem se, jistě, já byl zvyklý na mnohem menší produkci, ale zase taková změna to popravdě nebyla, i když lhal bych, že na mě pokojík krásné Megan Martinové, mojí oblíbené postavy seriálu Sex Tape, neudělal dojem. Tím spíš, že její představitelka, krásná vysoká zrzka s dokonalou figurou, se z ničeho nic objevila přede mnou v úsporném oblečku složeném z podprsenky a sukně ze školní uniformy a s cigaretou v ruce něco naštvaně štěkala do svého nejnovějšího Iphonu. 
Jako správný stalker jsem si jen usrkl ze své mainstreemové kávy a sledoval, jak se situace vyvíjí, když za zrzkou vyšel vysoký muž s vyšitým Asistent scénáristy a začal ji prosit, aby se zase vrátila na plac, protože rejža už je nakrknutej. Líbilo se mi, jak i asistenti tady mají asistenty, rozhodně jsem si hned přišel jako větší zvíře, když jsem následoval svou oblíbenou herečku zpět do útrob ateliéru a mával plastovou kartičkou s širokým úsměvem na dalšího zamračeného svalovce. Vážně, kolik jich tu je?!
Pohled mi zůstal viset na hvězdičce nadcházející série, jejíž obličej jsem vídal každé ráno při pohledu na zastávku, kde jeho obří podobizna zdobila autobus linky 6. Zeki White. Jméno, které bych uměl snad i pozpátku, protože naše malá Blanche uměla jeho repliky z filmu My sweet bad boy doslova nazpaměť. Pousmál jsem se, takhle zblízka byl snad ještě sladší a rozkošnější, než jak jsem ho znal z obrovských plakátů, které mé mladší sestře visely nad postelí a o kterých matka tvrdila, že hyzdí tvář jejich spirituálně vyzenovaného domu a ničí mu chakry. Znovu jsem se napil a jen sledoval, jak onen vysoký chlápek instruuje hnědovláska, který prozatím s tím ledovým výrazem jen kýval hlavou, než se před něj postavila zrzka, někdo zakřičel hlasité KLAPKA, KAMERA, JEDEME! a ona se mu s tím děsně svůdným výrazem vrhla kolem krku. Pozvedl jsem obočí, když jsem pozoroval Zeka, který udělal několik malých krůčků od Megan, jako by se podvědomě snažil uniknout, položil jí sice ruce na boky, ale vypadal u toho asi jako žák sedmé třídy, který je na svém prvním školním plese a to nemluvím o tom toporném zatínání všech svalů, které se mu rýsovalo pod upnutým tričkem, které jeho postava zlotřilého Kyla nosila snad v každém traileru a popravdě mi bylo jasné proč. Protože jo, z těch roztrhaných džínů a upnutého trička bych snad zvlhnul i já! Megan se naklonila, hrála jednu z těch zkažených znuděných zbohatlických holek a nebylo překvapivé, že se k Zekimu naklonila a olízla mu s tím šukatelným výrazem krk, protože její postava byla dokonalá malá coura. V Zekiho tváři se nepohnul ani sval, netušil jsem, jestli myslí, že hrát badboye obnáší mít na ksichtě pořád tenhle výraz bez jakýchkoliv emocí, ale asi ne, protože když se Megan za zatajeného dechu okolo stojícího komparzu zbavila té titěrné krajkové podprsenky a asi stovce lidí v místnosti ukázala kozy, Zeki v tom nejzděšenějším gestu natočil hlavu na stranu a zadíval se kamsi nad její hlavu do prostoru fejkového pokoje. 
Odložil jsem kávu, režisér mezi tím řval to jeho naštvané STOP, STOP, ZNOVA, JINEJ ÚHEL, já se protáhl mezi davem a zamířil rovnou k dvojci, která stála uprostřed, zrzka něco naštvaně sykala a Zeki se tvářil jako teenager, kterej má sáhnout svýmu kámošovi na zadek. 
"Chápu, že chceš být děsnej badass, ale zatím vypadáš jen jako fakt roztomilý prkno.." nepředstavoval jsem se, neupozornil ho, když jsem se objevil za ním, bez dovolení vzal do své dlaně jeho ruku a posunul ji po Meganině těle mnohem výš, těsně pod ňadra tak, aby se jeho palec v dráždivém gestu dotkl jejích prstou. Postrčil jsem ho, takže udělal překvapený krok kupředu a její prsa mu skončily rovnou na hrudníku. "No vidíš, lepší!" pousmál jsem se, než jsem se naklonil přes jeho rameno, přece jen byl o dost menší než já a nevěnoval zrzce zkoumavý pohled. "Fakt dobrý kozy, umělý že jo? Nepoznal bych rozdíl! Dáš mi číslo na svýho chirurga?"

Tahle scéna, tahle prokletá, podělaná scéna. Vážně, věděl jsem, že to je teprve začátek, že mě čeká mnohem horších scén než je tahle, ve které jsem měl akorát očumovat Meganino bujaré poprsí, vyhodit si ji do náruče a jako správný týpek ji v té žhavé scéně přirazit na zeď tohohle umělého pokoje. Ale po několika hodinách, kdy od brzkého rána většina osazenstva pokoje znuděně zívala a Megan na mě vrhala čím dál naštvanější pohledy, protože jsme se zatím nedostali dál než k tomu rozepnutí podprsenky. Sakra, nebylo to tak, že by se mnou nic nedělala, i když upřímně když na vás čumí tucty lidí to poslední na co jsem myslel bylo s ní spát, nebo že bych byl naprosto impotentní, jen jsem nevěděl, co a jak mám dělat. Doteď jsem byl ten sladký nevinný kluk, udržet si ten poker face a pohled chladného nedobytného Kylea mi šel taky dokonale, o čem svědčila i úspěšnost seriálu ve kterém jsem dělal nejrůznější kraviny přes krádeže a šikanu, ale když přišlo na milostné scény.. Byl jsem přehlcený, přehlcený myšlenkami na to, jestli se mám dívat sem nebo tam, jestli mám ty prsa stisknout nebo radši ne, jestli tohle nebo tohle.. A když na to skutečně přišlo, nedokázal jsem vlastně dělat vůbec nic. A nadávky mé krásné vyumělkované společnice tomu rozhodně nijak nepomáhaly, když jsem jí odsekával tím stejným tónem, že kdyby možná taky trochu přispěla a ne jenom blbě čuměla, šlo by mi to o něco líp. Nemohl jsem jí přiznat pravdu, že v tom tápu jako středoškolák, že mě to děsí, protože jsem tohle nedělal, neviděl a neznal. A jo, ani ten fakt, že jsem v jednadvaceti byl pořád ještě panic taky moc nepomáhal. Líbat se byla jedna věc, dělat něco takového.. Nevím, asi jsem prostě byl pořád ještě citlivka a nechápal, že v téhle branži nejde o lásku, že bych to měl předstírat. Ale jak jsem měl předstírat něco, co jsem neuměl?
A pak se to stalo, z mého rozjímání mě vytrhl až něčí ruka, co zvedla tu mou a umístila ji na Meganin hrudník takovým způsobem.. až jsem musel pohledem následovat svou dlaň, která dělala věci.. A do toho když mě strčil a mě se její hrudník objevil přímo u.. Sakra, co jsem měl dělat dál? Možná jsem děkoval situaci, že jsem se mohl prudce odtáhnout a věděl, že za tohohle mi ani desetkrát otčenáš nepomůže!
Prudce jsem se otočil, zvedl hlavu abych si prohlédl mohutnou vysokou postavu muže, jehož tělo pokrývalo nesčetné množství tetování a který se na mě usmíval s takovou laxností. Přejel jsem ho naštvaným pohledem a nespokojeně nakrčil obočí, když jsem se zastavil u cedulky na jeho prsou a arogantně se ušklíbl, asistent produkce. Jak si nějakej blbej asistent produkce může dovolit tohle? Promiň mami, už zase nadávám.  
Znovu jsem zvedl pohled k jeho očím schovaným za tmavými pilotkami. "Co to mělo bejt? Kdo si myslíš, že seš? Neřekl ti někdo, že bys měl zůstat radši zírat na místě kam patříš?" Ne, nebyl jsem sluníčko jako obvykle, hlavně kvůli tomu, že jsem si konečně na někom mohl vybít tu nahromaděnou frustraci! Všechny oči se stočily naším směrem a prohlížely si potetovaného tmavovláska se zvláštními zastřenými výrazy kdy si i některé z dam, co většinou jen nosili kafe schovávaly zarudlé tváře a špitaly si mezi sebou jako puberťačky. A ne, rozhodně jsem objektem jejich zájmu nebyl já. Dál jsem upíral své oči do těch jeho aniž bych nějak vnímal, jak si Megan namotala pramen vlasů kolem prstu a skousla ret, protože jsem vlastně ani netušil, proč tohle dělá. Nakonec se mi zjevně rozhodl objasnit situaci můj manažer Fred, který se nejspíš probudil z transu a pečlivě došel mezi nás. A když mi pak s tím svým všeříkajícím úsměvem vysvětlil, že je tady kvůli mě.. při posledních slovech se sklonil k mému uchu, aby ta poslední věta unikla všem těm zvědavcům, co nás pozorovaly a já při nich skrýval horkost ve tvářích, když mi došel jejich význam. Naučit mě, jak se to dělá.. však víš, že ti ty erotické scény nejdou a začíná to být vidět.. K čertu s tebou Frede. A k čertu s tebou.. Přimhouřil jsem oči, když se ode mě Fred odtáhl a s familiárním úsměvem vítal neznámého na scéně. A kdo, že vlastně jsi? A ne, rozhodně mi s tímhle nebude někdo pomáhat! I když jsem věděl, že mají pravdu, věděl, že pomoc potřebuju, věděl tohle všechno a trápilo mě to, štvalo a frustrovalo. A taky jsem se toho všeho trochu bál..

No upřímně na svého nového rádoby klienta jsem evidentně moc dobrý dojem neudělal, ale popravdě to ani nebylo mým záměrem. Byl jsem na něj zvědavý, na hvězdičku, která životem a showbusinessem proplouvala bez jediného skandálu, bez drbů, bez pomluv, se štítem čistým jako lilie, ačkoliv jeho účinkování v tomto seriálu bylo bráno jako naprosto skandální, ale hlavně totálně překvapující a já se nedivil, že ho všechny holky tak žerou, když se ke mě otočil a možná se choval jako největší spratek, ale neubíralo to nic z té sladké a nezkažené krásy, která jemně vystupovala z pod toho drsného zjevu, který se mi snažil ukázat. Chudák netušil, kolik filmů s ním jsem byl donucen za svůj život zhlédnout, protože Blanche byla nejspíš jeho top fanynka a kdykoliv jsem jí hlídal, a že s našima, kteří nutně museli na každou demonstraci za planetu v okolí sta kilometrů, dávali jsme si kýbl zmrzliny a k tomu maratón filmů tohohle prince. A jo, možná tě to tetování a piercing v nose dělali trochu drsnějším, ale sorry, to mě fakt nemohlo přesvědčit! Zvláště když jeho reakce byly ještě zajímavější, než jsem si na začátku myslel! 
"No, kdybys ty zíral tam, kam máš nebo ti to někdo konečně řekl, nemusel bych být já tady." pousmál jsem se v naprostém poklidu, jakože jestli měla být tohle urážka, měl by ses začít trochu snažit! Nakonec jsem se ale jen znovu uculil jako měsíček na hnoji, tím hollywoodským způsobem si sundal černé pilotky, počkal si na to sborové aaaach, ne kvůli sebestřednosti, ale protože mě to prostě nepřestávalo bavit a mrkl na něj s rozpustilý úšklebkem. "Jsem Tate, ber mě jako zkušenějšího kolegu z trochu drsnější branže, co tě přišel popostrčit. Doslova." pokrčil jsem rameny, evidentně mě ten jeho naštvaný výraz nechával dokonale chladným, když jsem jeho manažera poplácal po rameni a nenuceně pokračoval. "Fredy, už to bude pár let, co? Rád tě vidím, chlape! S dovolením bych si tady mladýho přebral, jestli to není problém." zatímco Fred, kterého jsem znal ještě z dob, kdy jsem prodával trávu a jako brigádu sem tam někoho opíchal na kameru jen blekotal něco směrem k Zekimu, já hnědovláska rovnou popadl za ruku a táhnul ho směrem z ateliéru, protože byl čas promluvit si jako chlapi! A i když jsem byl v tomhle hovado, z představy, jak mi tam dostane infarkt, až na něj vybalím všechny své postřehy, jsem dvakrát nadšený nebyl. Takže pojďme tady Lady Z dopřát trochu soukromí.